Clara and Four Realms

Krásný dobrý den moji milí čtenáři! Na začátku roku jsem si říkala, že bych za měsíc přečetla ráda alespoň dvě knihy. Bohužel tomu tak ale není. Jsem ráda, když za měsíc přečtu jednu knihu a to přes školní rok stěží (bohužel).... Čtení jsem tedy doháněla spíše za červenec. Jelikož by se mi nevyplatilo psát článek o přečtených knihách (teď tedy stěží knize) za  jednotlivé měsíce, rozhodla jsem se, že udělám souhrn doposud přečtených knih za rok 2026. Letošní rok jsem začala novinkou od Dana Browna Tajemství všech tajemství . Děj knihy se odehrává v Praze a opět se setkáváme se slavným symbologem Robertem Langdonem. Po boku mu stojí kolegyně Katherine Solomonová, která se chystá vydat novou knihu. Jenomže Katherine i všechny kopie knihy (zejména ty digitální) zmizí.  Osobně mne kniha velmi bavila a zvládla jsem ji přečíst během tří dní. Více než pozadí Prahy a jejích legend mě zaujalo samotné vědecké pozadí knihy. Ačkoliv některé věci byly trošičku více "ezo", tak celkově ...

Bezvládný muž, mladá dívka, jeden mladý nápadník, láska jako trám a nakonec pomsta . O tom je muzikál Devět křížů v podání herců Městského divadla v Brně . Muzikál z pera Petra Štěpána, Miroslava Ondry a Robina Schenka, který těží ze staré pověsti, měl premiéru již v roce 2022. Já jsem se k němu však dostala až včera a to zcela náhodou.  V Městském divadle v Brně jsem byla jakožto návštěvník po dlouhou dobu jako doma, ale poslední představení, které jsem viděla naživo bylo Mamma Mia! v roce 2020. Od té doby jsem se do divadla vůbec nedostala. Když jsem zjistila, že na Artu budou vysílat živý přenos přímo z divadla, neváhala jsem a muzikál jsem si pustila. A dobře jsem udělala. Protože kdy jindy se Vám naskytne příležitost vidět muzikál takto přímo z obýváku? Již v prvních minutách, kdy orchestr spustil první tóny, mne naprosto uchvátila Elena Juráčková v roli Dívky. Celkový pěvecký projev, mimika i herecké ztvárnění této éterické bytosti, která diváky provázela dějem, bylo na...

  Vyčerpání, nulový spánek, hranice stresu přesahující snesitelnost... Jo, to asi všichni dobře známe. Přesně takhle jsem totiž vypadala celé zkouškové. Snažila jsem se stíhat školu, do toho chodit do práce a na život kolem nezbýval už prostor.  Už před Vánoci jsem byla šíleně unavená a tělo mi říkalo, že mám dost. Snažila jsem se tedy zvolnit, ale i tak to bylo málo. Snaha o skloubení všeho potřebného a dělání věcí za několik dalších lidí (aneb co si neudáš sám, to nemáš) si vybrala svou daň.  Za prvé chci říct, že studuju ráda a studium mě baví. I tak je to někdy opravdu náročné a jako každý člověk si občas potřebuju pobrečet. 5 dní v týdnu ve škole a chození do práce k tomu, totiž člověku dokáže dát zabrat. A jako velký perfekcionista jsem se samozřejmě snažila všechno z toho dělat na 200%.  Během zkouškovýho jsem se snažila dát do učení maximum a do toho ještě chodit alespoň jednou týdně na brigádu. Upřímně - mám dost spolužáků ze střední, kteří studují preze...

  Krásný den moji milí čtenáři ! Rok se s rokem sešel a je tu konec dalšího roku. Všímám si, že všichni kolem mne reflektují, co se za poslední rok událo a povedlo. I já to normálně dělám, ačkoliv mi přijde, že k roku 2025 toho nemám, co říct. Přijde mi, že s e toho totiž více nepovedlo než povedlo. Ale i tak to tak má někdy asi být.   Abych to teda nějak shrnula: Dala jsem si za cíl přečíst 2 knihy za měsíc (tedy 24 knih za rok). Říkala jsem si, že když jsem loni zvládla celých 36 knih, tak to přeci zvládnu i teď. Houby zvládnu. Přečetla jsem jich jen 15. Ale i to se počítá. Lepší než nic. Přestala jsem cvičit. Ne, že by to bylo záměrně, ale nebyl prostě čas. Snažila jsem se alespoň jezdit na kolečkových bruslích (dokud mne tedy úraz na nich nevyřadil na pár měsíců ze hry ) a poté jsem aspoň zařadila dlouhé procházky na čerstvém vzduchu.  Největší výhrou roku 2025 pro mne však bylo to, že jsem udělala státnice na vysoké. V oboru, který jsem studovat chtěla, protože to ...

  Spolu to zvládneme - tak zní název knihy od slovenské autorky Miroslavy Varáčkové . Jedná se o knihu, kterou jsem čirou náhodou ulovila v knihobudce a rozhodla jsem se, že jí dám šanci.  Kniha vypráví příběh teenagerky Timei, pro kterou hudba znamená všechno. Hraje na housle v jedné kapele, která dává jejímu životu smysl. Ale aby nebylo všechno jen růžové, tak Timea má velké neshody s rodiči. Domácí vězení, zabavený telefon, křik a hádky jsou doslova na denním pořádku. A když ji kvůli rodičům holky vyhodí z kapely? Tak to je úplná tragédie.  Vysvobození přijde v podobě školního zájezdu do Berlína, kde se Timea chystá sblížit se studentem čtvrtého ročníku gymnázia Braněm, do kterého je již několik let tajně zamilovaná. Svoboda, které si Timea v Berlíně užívá, se však při návštěvě nočního klubu stane tou nejhorší noční můrou, kterou Timea zažije. Kdo Timeu v těžkých chvílích podrží? A dovede Timea vůbec někdy napravit vztah se svými rodiči a svěřit se jim s tím, co...

  Krásný večer milí čtenáři! V předešlém příspěvku jsem se zmínila, že se mi od dubna podařilo přečíst jednu jedinou knihu a tou je Den obratu od Adama Oyebanjiho . Na knihu jsem narazila v rámci nějaké slevové akce v jednom knihkupectví a dle anotace mě zaujala tak, že jsem ji tam jednoduše nemohla nechat. Co se týče děje, tak mladému budoucímu inženýrovi Ravimu se na kosmické lodi Archimédes začne zjevovat mladá dívka, kterou nikdo nezná a nikdo ji nikdy na lodi neviděl. To však není jediné - Ravi začne mít zvláštní sny a na lodi se začnou dít nevysvětlitelné věci. Například lodní motory běží, když nemají, zvyšuje se zabezpečení, instalují se zbraňové systémy a ustává rádiová komunikace. A taky je tu problém s jednou menší sektou. A to před Dnem obratu není nic, co by si posádka Archiméda přála. Právě v Den obratu lodě, které před několika generacemi odstartovaly ze Země, mají přistát na novém domovském světě. Ravi, jeho sestřenice Boz a další přátelé musí zjistit, co se na lo...

Krásný večer moji milí čtenáři. Po opravdu dlouhé době sedím za klávesnicí počítače a zase píšu. Je to sice trochu nezvyk, ale cítím, že ta potřeba psaní ve mne stále někde je.... Bylo tu ticho. Dokonce dlouhé 4 měsíce (ačkoliv mne to přišlo jako chvilka, tak když se na to dívám zpětně - je to opravdu dlouhá doba). A ráda bych Vám řekla proč. Posledních pár měsíců pro mne bylo docela náročných. Jelikož jsem letos končila bakaláře, tak se mi toho ve škole sešlo docela dost. Naše škola je docela specifická v tom, že v posledním semestru má člověk cca 10 předmětů, praxe, psaní bakalářky a v létě státnice. Většinu své tvůrčí energie jsem tedy věnovala právě psaní bakalářky. Na další tvůrčí činnost mi vlastně ani nezbyl čas. Ráda píšu o knížkách, ale musím se přiznat, že od dubna jsem přečetla přesně jednu knihu. Ano - opravdu jednu. A to je za mne žalostně málo. Zato skript a odborných textů jsem se načetla dostatečně (měla bych to taky asi začít započítávat do přečtených knih :D). Pří...

Krásný večer moji milí čtenáři! Poslední dobou jsme trochu obměnila svůj playlist a rozhodla jsem se, že Vám část z něj nasdílím jakožto takovou menší inspiraci :)  V poslední době jsem zase začala poslouchat českou hudební tvorbu a velice jsem si oblíbila pardubickou (nebo taky ze San Piega, že jo)   kapelu Vypsaná fiXa . Pár let zpátky jsem se (omylem :D) dostala na jejich koncert, ale až teď jsem se rozhodla dát jejich hudbě šanci. A ejhle - hudební styl Vypsané fiXy mi sedl jak prdel na hrnec (jak se lidově říká). Zároveň jsem po dlouhé době v rádiu slyšela Magdalénu od kapely Jelen a písničku si pořád pobrukuju. No a z cizojazyčných? Kupodivu se mi hudebně docela líbí písnička z Eurovision song 2024 contest Rim Tim Tagi Dim od Baby Lasagna (neptejte se mě proč) :D  A na závěr tu máme Pompeii od skupiny Bastille . Tak to byla menší ukázka mého (pro někoho možná docela příšerného) hudebního vkusu. Co momentálně posloucháte Vy? Znáte některou ze zde zmíněných p...

  Krásný večer moji milí čtenáři. Konečně se hlásím s přečtenými knihami za měsíc únor. Dalo by se říci, že v únoru jsem četla stejně jako v lednu a na kontě mám opět 4 knihy. No, pojďme se na ně společně podívat. První přečtenou knihou je Šach a Mat od Ali Hazelwood , která je Vám z mých článků pravděpodobně už známá. Po knize jsem sáhla z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních knih autorky se neodehrává ve vědeckém prostředí, ale točí se okolo šachového světa.  Mallory je dívka, která se vzdala svého snu a nadání, aby se mohla starat o mladší sestry a nemocnou mámu. Dříve pro ni šachy byly celým životem, ale z určitých důvodů s nimi nechce mít už nic společného. Úplnou náhodou se však Mallory zúčastní jednoho dobročinného šachové turnaje a tam potká jeho - Nolana. Nolan je mistr světa a Mallory je jediná, která ho dokázala porazit. Kniha se nečetla vůbec špatně a děj se odehrával v jiném prostředí, než u kterého jsme u autorky zvyklí. Přiznám se, že šachy mi vůbec neř...

  Krásný večer moji milí čtenáři! Hlásím se s prvním článkem roku a rovnou se jedná o Přečteno za leden 2025. Za celý měsíc se mi povedlo přečíst 4 knihy, což považuji za tak akorát. A o které knihy, že se to jedná? To si hnedka povíme. První přečtenou knihou je Urla od české autorky Petry Stehlíkové . Jedná se o čtvrtý díl série Naslouchač , která postupně vychází od roku 2016. Já normálně fantasy knihy téměř vůbec nečtu, ale Naslouchač je moje srdcovka. Na Instagramu jsem již před nějakou dobou zaznamenala, že autorka píše právě čtvrté pokračování. No - když jsem knížku na konci prosince objevila v knihkupectví, jednoduše jsem ji tam nemohla nechat. V knize se opět setkáváme se sklenařskou dívkou Ilan, členy velké Pětadvacítky a Nastereami. Příběh odehrávající se ve sklenařském světě i tanarových městech mě naprosto uchvátil. Honba za meči ukrytými v hrobkách fajů byla famózní. Jo, asi se teďka ztrácíte v pojmech. Chápu. Naslouchač se prostě musí zažít.  Urla je za mne o...

Krásný den moji milí čtenáři. Vítám Vás u posledního článku letošního roku a jak jsem avizovala, jedná se o ohlédnutí za rokem 2024. Rok 2024 pro mne byl v mnoha ohledech jinačí než roky předchozí a také s v něm událo několik změn.  Zpočátku bych se však ráda ohlédla za věcmi, které se týkají tohoto blogu. V rámci blogování jsem se v sérii Přečteno snažilo opět více číst. Za posledních pár let jsem byla ráda, že jsem přečetla 15 knih (což je dost málo - to si přiznejme). No a letos se mi podařilo přečíst celých 36 knih, což považuji za neuvěřitelný úspěch, i když to pro mnoho (hlavně knižních blogerů) může být nic. Já jsem na toto číslo však hrdá a doufám, že příští rok se v rámci čtení ponese v podobném duchu :) Zároveň bych moc chtěla poděkovat Vám čtenářům, protože ta čísla návštěvnosti blogu, která mi letos skákala ve statistikách, byla taktéž (hlavně tedy pro mne) famózní.  Co se týče dalších věcí, tak tam se pár milníků  také událo. Po několika letech jsem změ...

Krásný den moji milí čtenáři! Nemůžu tomu ani uvěřit, ale hlásím se s posledními přečtenými knihami za rok 2024. Vím, že na čtení mám sice i zítřek, ale nevěřím, že by se mi podařilo přečíst další knihu. Co se tedy týče prosince, tak jsem přečetla pouhé 2 knihy (no jo, práce a předtermíny do toho...).  První přečtenou knihou je Skrytá bolest od slovenské autorky Adriany Krištofíkové . Příběh je zasazen do Bratislavy a odehrává v roce 2020 . Kniha pojednává o 2 sestrách - velmi prakticky a rodinně založené Heleně a její mladší sestře Karolíně, která žije díky manželovi dosti luxusní život.  Jednoho dne však Karolína zmizí a nikdo netuší, kde by se mohla nacházet. V příběhu se střídají jak pasáže z doby, kdy se všichni Karolínu snaží najít, tak i z dob před jejím zmizením. Dozvídáme se, že Karolínino manželství s podnikatelem Jakubem a jejich dokonalý život v naprostém luxusu nebyl až tak dokonalý. A to vše projevilo právě v roce 2020, kdy probíhala covidová pandemie....

Krásný den moji milí čtenáři! Dnešní článek bude spíše takový oddychový a spíše tu bude víc fotek než textu.  V minulém týdnu jsem se rozhodla okusit atmosféru blížících se Vánoc , se kterými se pojí i vánoční trhy. Přiznám se, že na vánočních trzích jsem už několik let nebyla, ale letos jsem se rozhodla, že bych se na nějaké opět mohla vydat. Nejblíže jsem to měla na trhy, které se konají na Pernštýnském náměstí v Pardubicích , kde jsem byla poprvé. Oproti trhům například v Brně (na kterém jsem celkem dlouho chodila), se jedná opravdu o velmi komorní trhy. Jelikož jsem se na ně vydala docela brzo odpoledne, bylo náměstí téměř bez lidí a taky tedy bez programu na pódiu, který začínal až o něco později. Co se týče stánků, tak nejvíce bylo samozřejmě jídla pití. Tradiční svařák či punč nesmí chybět. Já jsem si dala tedy jen nealko teplé jablko (nealko nápojů taktéž bylo dost) a pak jsem ještě dostala chuť na trdelník se skořicí (bohužel byl tvrdej jak broky....).  K dispozi...

Krásný den moji milí čtenáři. Hlásím se s knihami přečtenými za měsíc listopad. Listopad patřil, co se týče čtení mezi ty plodnější měsíce a přečetla jsem dokonce 5 knih (od února se mi snad nepodařilo přečíst víc jak 4 knihy).  První z přečtených knih je Zachraň se od Mony Kasten ze série Maxton Hall . O prvním dílu této knižní série jsem psala v Přečtenu za říjen.  V příběhu se opět setkáváme s velice ambiciózní studentkou Ruby a mladíkem Jamesem. Ruby je zhrzená Jamesovou zradou a nedokáže mu odpustit, že se před jejíma očima líbal s jinou. James se taktéž nedokáže vyrovnat s tím, že Ruby zlomil srdce a snaží se dát vše do pořádku. Hrdinové si k sobě nakonec cestu znovu najdou i když to nebude jednoduché.  V sérii Maxton Hall jsem pokračovala a následovala kniha Zachraň nás , tedy třetí a poslední díl série. Mortimer Beaufort (otec Jamese) se plete Jamesovi a Ruby do vztahu a snaží se jim ho za každou cenu překazit. Zajde tak daleko, že nechá Ruby vyhodit ze šk...

  Krásný den moji milí čtenáři! Dneska jsem si pro Vás připravila takový oddechovější článek a jeho tématem je 10 faktů o mě. 1. Miluju psy. Všechny. Jsem paničkou jedné psí princezny, ale občas mne můžete potkat i s vypůjčenými pejsky (většinou od příbuzenstva). 2. Mým koníčkem je experimentování v kuchyni (nevím, jestli to úplně můžu nazvat vařením). Ráda zkouším nová jídla a recepty, které najdu a ráda   si je upravuju a vylepšuju.  3. Piju opravdu hodně kafe. Snažím se ho tedy omezit, ale i tak 2 hrnky za den vypiju. Bohužel ten hezkej Latte Art si zatím sama moc udělat neumím. 4. Považuju se za introverta, i když by mě hodně lidí považovala za extroverta. Jak mi kdysi řekla spolužačka - jsem extrovertní introvert :D 5. Ráda píšu , díku čemu vlastně vznikl i tento blog. Ale krom toho píšu i na Wattpad (i když teď jsem nějakou dobu nové kapitoly nepublikovala) a nebo do svého deníčku.  6. Pro dost lidí jsem dosti akční člověk. Krom studia a práce se také v...

Krásný večer moji milí čtenáři. Hlásím se Vám s knihami přečtenými za měsíc říjen a jak jsem avizovala v přečtenu za září, tak knih bude o něco málo více než posledních pár měsíců bývalo. Zase jsem se totiž dostala zpět do svého čtecího režimu a přečetla jsem rovnou 4 knihy.  První knihou je Medvědín  od švédského spisovatele Fredrika Backmana . Kniha pojednává o hokejovém městečku Medvědín, na jehož juniorském hokejovém týmu závisí celá budoucnost. Juniory totiž čeká velmi důležitý zápas. Když junioři tento zápas vyhrají, všichni okolo jsou doslova nadšení. Ale to ještě netuší, že je všechno úplně špatně. Medvědín nám představuje spoustu postav s jedinečnými osudy. Hlavními hrdiny jsou sedmnáctiletý nadějný hokejista Kevin a patnáctiletá dcera sportovního ředitele hokejového klubu Maya. Právě událost, která se odehraje noc po klíčovém zápasu juniorů mezi Kevinem a Mayou, způsobí v Medvědíně poprask.  Medvědín mne naprosto dostal. To, jakým stylem autor píše a líčí...

  Krásný den moji milí čtenáři. Podzimní počasí je tu a já se Vám hlásím s dalším článkem.  Co se Vám vybaví, když se řekne podzim? Spoustu lidí asi napadne, že se jedná o období svetrů, koukání na Gilmorky a pití pumpkin spice latté. Všude okolo spousta dýní a barevných podzimních ozdob. Toto je definice podzimu, kterou můžeme převážně vidět na sociálních sítích. Ale musí to tak být nutně u každého? Přiznám se, že podzimní dekorace jsem stále ještě nevytáhla, Gilmorky jsem nikdy neviděla (jsem ostuda a vím to) a to vyhlášené pumpkin spice latté jsem nikdy neochutnala (a ani mě to neláká). To však neznamená, že by podzim nebylo moje oblíbené období. Já podzim miluju . A výše zmíněné věci k tomu tak úplně nepotřebuju.  A proč mám tedy podzim ráda ? Za prvé jsem velkým milovníkem svetrů a moje skříň jimi doslova přetéká (úplně nejlepší jsou stejně svetry po babičce :D ). Konečně je můžu nosit, aniž bych se v nich upekla. Jak jistě víte, jsem také velkým milovníkem k...

Krásný den moji milí čtenáři! Vítám Vás u knih, které jsem přečetla za měsíc září. Oproti velmi neproduktivnímu srpnu (co se týče čtení), bylo září o něco produktivnější (i když jen o jednu jedinou knihu víc, ale lepší než nic). No a já myslím, že se na ně můžeme vrhnout :) První přečtenou knihou, kterou jsem začala číst na konci srpna, je Námi to začíná (pokračování knihy Námi to končí, o které jsem psala v červenci) od Colleen Hoover . Kniha začíná tam, kde předchozí díl skočil. Poté, co se Lily podařilo odejít od Rylea, se snaží dát svůj život do pořádku. Jednoho dne se však opět setká se svou láskou Atlasem. Má dát Lily vztahu s Atlasem ještě jednu šanci? A co na to řekne Ryle? Lily se s Rylem snaží vycházet kvůli jejich dcerce, kterou mají ve střídavé péči.  Kniha se mi četla o poznání hůře než první díl. Nedokážu však úplně říct, čím by to mohlo být. Tato kniha se však mnohem více zaměřuje i na příběh Atlase, který má svých starostí dost. Střídají se kapitoly z pohle...