Jak se lidé mění

"Měníme se, protože musíme." (James T. Kirk). Citát, který vystihuje vše. Měním se nejen já, ale i moje okolí. 

K napsání tohoto článku mne inspiroval jeden nikdy nevydaný článek, z mého původního blogu. V tu chvíli, kdy jsem ho psala, jsem cítila pouze neuvěřitelné rozčarování, které se postupně měnilo v bolest ze zrady od lidí, které jsem považovala za své přátele.

Dříve jsme si rozuměli a trávili spolu spoustu času. Ale od té doby, co jsem odešla na střední se vše změnilo. První dva roky to bylo v pohodě, ale ve třeťáku to začalo hodně vřít. Myslím si, že je to hlavně tím, že jsem se dost změnila. 

Vždycky jsem byla ovce, která stála tiše v řadě a všemu se pokaždé podřídila. A dost často jsem se kvůli svému rozhodnutí neodporovat, i když s něčím nesouhlasím cítila špatně. A jednoho dne jsem si řekla A DOST. Není mou povinností souhlasit se vším. Není mou povinností nechat se sebou manipulovat. A rozhodně není mou povinností trpět ve svém životě některé lidi jenom kvůli tomu, že se spolu bavíme od mala. Vždycky jsem si říkala, že budeme nerozlučná parta na život a na smrt, ale jakmile se dominantnímu členovi začne někdo vzpírat, je zle. 

Přiznám se, že jsem to ze začátku dost obrečela a své pocity rozhořčení zapsala - to mi ve výsledku pomohlo nejvíc. Uklidnila jsem se a zachovala si čistou hlavu. Řekla jsem si, že nemůžeme mít stále stejné myšlení a stejné názory, Naše postoje i hodnoty se vyvíjí a myslím si, že nikdy ne stejně rychle. Sama nedokážu říct, jestli jsem se změnila k lepšímu nebo k horšímu. Pro ty, co jsem si s nimi přestala lámat hlavu jsem se nejspíš změnila k horšímu, protože si konečně troufnu říct svůj názor a s tím jejich případně nesouhlasit. Pro sebe jsem se však (doufám v to teda) změnila k lepšímu, neboť mám už konečně odvahu myslet sama za sebe a hájit si svůj názor.

V tuto chvíli, jsem za změnu svých postojů i ráda - bez ní bych totiž stála pořád na místě a nenašla bych odvahu k věcem, ke kterým ji nacházím. Nepoznala bych nové lidi, se kterými sdílím své myšlenky a ráda s nimi trávím čas. Nezaložila bych si tento (ač anonymní - i když ti, co mě znají, tak o něm ví) blog a nikdy bych se nezačala věnovat něčemu, co mě baví (a to neplatí jen blogu). Nikdy bych se nepustila do určitých příležitostí, protože mi moje okolí stále dává najevo, že na to nemám.

A proč se vlastně měníme ? Jak říká citát výše, je to, protože musíme. Stárneme, přizpůsobujeme se prostředí, doba se mění a my se s ní snažíme držet krok. Důležité však je, abychom si zachovali i kousek sebe ;)

Abyste si nemysleli, že je můj život dokonalý, tak opravdu není. I přes všechny moje snahy a změny ve mne zůstává kousek mého starého já - ta malá ubrečená holka, která nemá ráda sebe samu. Naštěstí už je to jen v dny, které jsou pro mne opravdu špatné a kdy dávám za pravdu těm lidem, kteří v mém životě už nemají místo. V takových chvílích je pro mne důležité, abych si uvědomila, co jsem už dokázala, byť to jsou jen drobnůstky a malé krůčky. 

Na závěr bych chtěla říct, že rozhodně není špatně, když na něco přehodnotíte svůj názor nebo změníte postoj. A když s tím někdo nesouhlasí ? Tak ať. Je to Vaše rozhodnutí, které posouvá dál Vás. Tak se nebojte ve svém životě posouvat a být třeba konečně šťastní ;)

Klárka

Odkaz na obrázek: https://www.besthdwallpaper.com/filmy/star-trek-v-dalsich-letech-james-t-kirk-dt_cs-15630.html