Hypotéza lásky

Krásný den moji milí čtenáři ! Dneska přicházím s recenzí na knihu, na kterou mám velice rozporuplný názor. Jedná se o knihu, která zbořila nejen internet, ale také celou čtenářskou scénu. Kniha, na kterou všude vidíte velice pozitivní recenze a spousty natěšených čtenářů, kteří na ni v knihkupectvích čekají. I já jsem na ni čekala po všech těch pozitivních recenzích. A jak to tedy dopadlo ? Vyplatilo se mi čekání na Hypotézu lásky ?

Pro ty, kteří knihu ještě nezaznamenaly přidávám její obsah z databáze knih:

Olive je doktorandka na Stanfordu. Na trvalé romantické vztahy příliš nevěří, zato její nejlepší kamarádka ano. Takže pokud ji chce přesvědčit, že s někým randí a její milostný život nabral správný směr, musí na to jít chytře. Vědci totiž potřebují důkazy. Proto Olive, jako každá jiná sebevědomá bioložka, zpanikaří a políbí prvního muže, na kterého narazí - Adama Carlsena. Mladý, v oboru uznávaný profesor má pověst přísného školitele. Byl tak jejich polibek největší chybou, kterou Olive v životě udělala, nebo se tohle setkání může vyvinout v něco víc ?

Na knihu jsem se velice těšila a netrpělivě jsem čekala na její vydání. Všechny recenze napovídaly tomu, že to bude prostě bomba. A já jako člověk, které miluje přírodní vědy a vědecké prostředí, jsem byla na Hypotézu lásky celá nažhavená. Po přečtení prvních dvou kapitol jsem však měla chuť knihu doslova vyhodit z okna.

Hlavní hrdinka Olive mi byla děsně nesympatická, štvala mě a na to, že jí je v knize 26 let, se chovala tak na 12 (a to s velkou nadsázkou). Ke konci knihy se její chování o dost zlepšilo, ale pořád na mě působila jako přerostlé dítě. 

Charismatický profesor Adam Carlsen na mě taktéž nijak extrémně nezapůsobil - typický bručoun a přísný školitel, jakých jsou na univerzitách mraky. Celkově všechny postavy mi přišli málo vykreslené a na knihu, která je takovým hitem, poměrně plytké.

Co však musím celkem pochválit je netradiční prostředí, ve kterém se děj odehrává. Univerzitní půda a hlavně laboratoře nejsou v knihách až tak moc časté. Téma vědy, bylo v této knize jedno z malých plus. Co mě však souvisejíc s vědeckou tematikou hodně štvalo, byly kontaktní čočky, které Olive neustále nosila. Kontaktní čočky jsou v laboratoři prostě tabu. Většina lidí si vědce představí jako člověka s brýlema, díky kterým vypadá chytře - vědci však brýle nenosí proto, aby vypadaly chytře, ale protože z bezpečnostních důvodů se kontaktní čočky do laboratoře nosit nesmí :)

Děj byl taktéž velice jednoduchý s celkem ohraným tématem. Falešné randění je v knihách už celkem známé (napadá mě například Všem klukům, které jsem milovala, ale v případě Lary Jean a Petera ten příběh fungoval a byl hezky čitelný), ale zde byla zápletka stavěná pouze na tom a to podle mne prostě nestačí. Celý příběh mi připadal, jak kdyby byl původně psaný pro Wattpad. Pokud by se jednalo o příběh na Wattpadu, tak by se dal označit za nadprůměr, oproti tomu, co se na něm obvykle vyskytuje, ale na běžnou tištěnou knihu to prostě bylo hodně málo. 

Za mě je tedy Hypotéza lásky takovým dost velkým průměrem a ne tou senzací roku, za kterou se vydává. Pokud Vám však nevadí plytký humor, až extrémně jednoduchý děj a dětinské hlavní hrdinky, dá se tato kniha pojmout jako velmi (ale opravdu velmi) oddechové čtení. Za mne je to prostě naprosto nevyužitý a pohřbený potenciál jinak skvělého nápadu.

A co vy - četli jste Hypotézu lásky ? A jak se Vám líbila ? Můžete mi dát vědět do komentářů.

Klárka

Odkazy:

Hypotéza lásky - Ali Hazelwood | Databáze knih (databazeknih.cz)